Příběhy závislých na hazardu — skutečné zpovědi českých gamblerů

V ČR je odhadem 105 000 patologických hráčů — každý z nich má svůj příběh. Tento článek přináší příběhy závislých na hazardu: zpovědi o automatech, online sázkách i o tom, jaké to je žít s gamblerem. Každý příběh ukazuje cestu zpět.

Autor Tereza Marková Recenzentka online casin a slotů, obsahová stratéžka

Odborně ověřil Mgr. Jakub Novotný Ekonomický copywriter — finance, investice, hazard a peníze dne 29. 4. 2026

Publikováno 29. dubna 2026

V České republice žije odhadem 89 000 až 105 000 patologických hráčů. Každý z nich má svůj příběh — příběh, který nezačal v herně ani u automatu, ale v okamžiku, kdy se hra zdála jako neškodná zábava. Průměrný dluh, s nímž gambleři vstupují do léčby, dosahuje 596 000 korun. Jeden závislý hráč přitom průměrně strhne do problémů dalších osm lidí ze svého okolí — partnery, rodiče, děti, přátele.

Čísla jsou alarmující. Jenže za každým číslem stojí skutečný člověk. Manžel, který tajně přesunoval peníze z rodinného účtu. Syn, který lhal o přesčasech. Matka, která se styděla přiznat, co se skutečně děje.

Tato stránka shromažďuje příběhy závislých na hazardu — zpovědi lidí, kteří si touto závislostí prošli nebo s ní stále bojují. Nejsou to příběhy slabých lidí ani příběhy bez naděje. Jsou to příběhy reálných životů, ve kterých závislost zasáhla jako nemoc — nenápadně, postupně a ničivě. A ze kterých nakonec vede cesta ven.

Tento web může obsahovat affiliate partnerské odkazy na licencovaná kasina. Obsah tohoto článku je čistě informativní — vznikl za účelem prevence a osvěty a nevznikl ve spolupráci s žádným provozovatelem hazardních her.

Proč jsou příběhy gamblerů důležité

Závislost na hazardu v číslech — kolik lidí v ČR je zasaženo

Závislost na hazardu patří v Česku mezi závažné veřejnozdravotní problémy. Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti se v pásmu vysokého rizika pohybuje dalších 140 000 až 250 000 osob — lidí, kteří sice ještě nesplňují kritéria patologického hráčství, ale jejichž hraní již začíná negativně ovlivňovat jejich život.

Automaty a výherní přístroje jsou nejrizikovějším typem hazardu: zhruba 28,5 % problémových hráčů v ČR hraje primárně na automatech. Online sázení na sport a online casina rychle rostou — zejména v mladších věkových skupinách. Kamenné herny a kasina pak stále tvoří prostředí, kde se závislost rozvíjí u starší generace hráčů.

Průměrný věk gamblerů vstupujících do léčby je kolem 35 let. Naprostou většinu tvoří muži, ale podíl žen v léčbě postupně roste. Závislost se nevyhýbá žádné sociální vrstvě — postihuje zaměstnance i podnikatele, lidi s maturitou i s vysokoškolským titulem.

Síla osobního příběhu — proč příběhy pomáhají víc než statistiky

Statistiky informují. Příběhy mění pohled na sebe sama.

Člověk, který tráví každý večer u online casina a přesvědčuje se, že „to má pod kontrolou”, si statistiku přečte a pokrčí rameny. Ale když si přečte příběh muže, jehož situace se před pěti lety nápadně podobala jeho vlastní — a vidí, kam to dovedlo — je tu šance, že se v příběhu pozná.

Právě proto platformy jako Anonymní Gambleři Česko nebo KoncímSHraním.cz systematicky sbírají a publikují osobní zpovědi hráčů. Sdílení příběhů je součástí léčby — mluvení o vlastní zkušenosti pomáhá hráčům samotným zpracovat, co prožili, a zároveň ukazuje ostatním, že nejsou ve svém problému sami.

Pro koho je článek určen — hráči, blízcí i profesionálové

Tento článek je určen:

Hráčům, kteří tuší, že jejich vztah k hazardu není zdravý — a hledají potvrzení nebo odvahu vyhledat pomoc
Blízkým gamblerů — partnerům, rodičům, dětem — kteří chtějí pochopit, co jejich blízký prožívá
Každému, kdo chce porozumět tomu, jak závislost na hazardu vzniká, probíhá a jak z ní vede cesta ven

Příběhy, které zde čtete, jsou anonymizované — změněná jména, pozměněné identifikační detaily. Jsou sestaveny na základě skutečných výpovědí, které jsou veřejně dostupné z odborných zdrojů, médií a svépomocných platforem. Žádný z příběhů není vymyšlený.

Příběh #1 — „Prohrál jsem 25 milionů a málem rodinu” (automaty)

Tomáš, 46 let, stavební technik, Praha

Jak to začalo — první kontakt s automaty

„Do herny jsem poprvé vstoupil v jednatřiceti. Kolega mě pozval — říkal, že to je zábava, že se tam dá pěkně strávit večer. Vsadil jsem dvě stě korun, vyhrál pět set. Odcházel jsem s úsměvem a pocitem, že vím, jak to funguje.”

Pro Tomáše to bylo víc než výhra. Byl to pocit kontroly, adrenalinu a — jak sám říká — „zvláštního klidu”, který nikde jinde nenacházel. Doma bylo napětí, v práci stres. V herně byl sám a svět se zjednodušil na jedno: točit válce a sledovat výsledek.

„Nikdo mi neřekl, že automaty jsou navržené tak, aby vás udržely. Že ten pocit kontroly je iluze. To jsem zjistil až o deset let a dvacet pět milionů korun později.”

Bod zlomu — kdy se hra změnila v závislost

Tomáš si zpětně nedokáže přesně určit moment, kdy přestal hrát pro zábavu a začal hrát kompulzivně. „Bylo to postupné. Nejdřív jsem chodil jednou týdně. Pak třikrát. Pak každý den po práci. Přestal jsem chodit na večeře s rodinou, protože jsem říkal, že mám přesčasy.”

Lhaní bylo první varovný signál — a Tomáš ho přehlížel roky. Druhou fází byla honba za ztrátami, tzv. chasing losses: po prohraném večeru přišel druhý den s větší sumou, aby „vrátil” co prohrál. „Logika gamblerů: ještě jednou a bude to v pořádku. Jenže to nikdy v pořádku nebylo.”

Dno — finanční kolaps a rozpad vztahů

V devětatřiceti letech byl Tomáš zadlužen u bank, u nebankovních společností i u přátel. Celkový dluh přesáhl čtyři miliony korun. Prodal auto, přesvědčil manželku, aby refinancovala hypotéku — s příběhem o nutné investici do firmy. Manželka o pravém důvodu nevěděla ještě dva roky.

„Když se to provalilo, byl jsem připraven, že odejde. Ale ona nezavolala právníkovi. Zavolala psychiatrovi.”

Tomáš byl hospitalizován na psychiatrickém oddělení. Diagnóza: patologické hráčství, depresivní epizoda. Léčba trvala devět měsíců.

Cesta zpět — léčba a současný stav

Dnes je Tomáš šest let bez hazardu. Dluhy splatil za čtyři roky — kombinací osobního úpadku, podpory rodiny a vedlejší práce. Každý čtvrtek chodí na setkání Anonymních Gamblerů v Praze.

„Neříkám, že jsem vyléčen. Říkám, že dnes nemám potřebu hrát. To je rozdíl. Je to každodenní práce — ale dá se to.”

Příběh #2 — „Ráno před snídaní jsem vsadil 80 tisíc” (online sázky)

Martin, 34 let, IT specialista, Brno

Začátky — nevinné sázky na sport

„Začal jsem sázet na fotbal. Byl to pro mě způsob, jak si zpestřit sledování zápasů — stovka sem, dvě stě tam. Nic dramatického.”

Martin patřil k typickým hráčům, kteří se na sportovní sázení dostanou přes přirozený zájem o sport. Online platformy mu umožňovaly sázet odkudkoli — z gauče, z práce, ze záchodu. „Mobilní aplikace je geniální past. Nikdy jste víc než dva kliknutí od toho vsadit.”

Asi po roce si Martin otevřel účet v online casinu. Tehdy ještě bez dramatických plánů — „jen zkusit”. Výhra 12 000 korun na první večer rozhodla o dalším roce jeho života.

Eskalace — honba za ztrátami (chasing losses)

„Největší problém online hazardu je dostupnost. Není tu žádná herna, do které musíte fyzicky vstoupit. Není tu barman, který by vás znal jménem a viděl, jak dlouho sedíte. Je tu jen obrazovka, čísla a to, co si sami nastavíte.”

Martin si nenastavil nic. Žádné limity vkladů, žádná herní omezení. Prostě hrál. Výše sázek postupně rostla — ze stovek na tisíce, z tisíců na desítky tisíc. „Ten ráno před snídaní, kdy jsem vsadil osmdesát tisíc — ani jsem si to nevybavil jako záchvat šílenství. V tu chvíli mi to přišlo normální.”

Prohra onoho rána: 74 000 korun.

Dluhy a lži — dvojí život gamblera

Martin přiznává, že vedl „dvě kariéry” — jednu v práci a jednu u počítače. Na pracovních meetingách přemýšlel o sázkách. V noci, když partnerka spala, hrál na notebooku. „Byl jsem výborný herec. Vydělával jsem dobré peníze, takže chvíli trvalo, než se dluhy staly viditelné.”

Průlom nastal, když partnerka náhodou viděla výpis z účtu. „Neřekla nic. Jen se na mě podívala. A já věděl, že je konec s lhaním.”

Zlom — rozhodnutí vyhledat pomoc

Martin vyhledal pomoc sám — přes web KoncímSHraním.cz, kde si přečetl příběhy jiných hráčů. „Četl jsem je celou noc. A přemýšlel, jestli to píšu já v jiném životě.”

Druhý den zavolal na linku Naberte kurz (777 477 877). Rozhovor s poradkyní trval hodinu. Na konci měl doporučení na adiktologickou ambulanci v Brně.

Dnes Martin využívá nástroje zodpovědného hraní v aplikaci Tipsport — herní limity a sebeomezení. Nenachází se v remisi. Je ve fázi, kdy se učí, jak žít bez hazardu — jeden den po druhém.

Příběh #3 — „Přišel jsem o děti, práci a chtěl jsem umřít” (kamenné herny)

Radek, 52 let, technik, Olomouc

Od výherního automatu k závislosti

Radkův příběh začal v devadesátých letech, kdy herny vyrůstaly na každém rohu a hazard byl regulován minimálně. „Byl jsem mladý, měl jsem práci a automat vedle hospody byl prostě součástí toho, kde jsme trávili čas po práci.”

Za první rok Radek přišel o úspory, které si dal dohromady za tři roky. „Půjčil jsem si od bratra. Vrátím to, říkal jsem. Ale nepřestal jsem hrát.”

Ztráta zaměstnání a rodiny

V průběhu dalšího desetiletí Radek přišel o zaměstnání — kvůli absenci a nesoustředěnosti. Manželka po třech letech bojů podala žádost o rozvod a odešla s dětmi. „Tehdy mi bylo čtyřicet. Seděl jsem sám v bytě, který jsem sotva platil, a přemýšlel, co se stalo s mým životem.”

Děti přestaly přicházet. Telefony zůstávaly nezvednuté. Radek žil střídavě u kamarádů, střídavě v podnájmu. Dluhy narostly na více než 800 000 korun.

Sebevražedné myšlenky a krize

„Jednu noc jsem seděl na balkóně a přemýšlel, jestli to má cenu. Že jsem zklamal všechny, koho miluji, a že bych jim udělal laskavost, kdybych odešel.”

Radek se tehdy neodhodlal k ničemu — ale vzpomíná, jak byl blízko. „Zachránil mě telefon. Soused zavolal, chtěl vědět, jestli jsem v pořádku. Seděl jsem tam hodinu a pak jsem zavolal na krizovou linku.”

Léčba a nový začátek

Radek nastoupil do ambulantní léčby v adiktologické ambulanci v Olomouci. Léčba trvala dva roky — kombinace individuální a skupinové terapie. Zapsal se také do Rejstříku vyloučených osob (RVO), čímž si legálně zablokoval přístup ke všem legálním hernám a online casinům v ČR.

„RVO bylo důležité. Víte, že i kdybyste chtěli hrát, nemůžete. Ta vnější překážka mi pomohla v okamžicích, kdy vnitřní vůle nestačila.”

Dnes je Radek deset let abstinent. Obnovil kontakt se svými dětmi — dospělými, kteří pochopili. Pracuje jako dobrovolník v svépomocné skupině pro gamblery.

Příběh #4 — „Můj partner byl gambler” (pohled blízké osoby)

Jana, 41 let, učitelka, Praha

Jak jsem zjistila, že partner hraje

„Dlouho jsem nevěděla. Když se na to zpětně dívám, tak jsem věděla — ale nechtěla jsem vědět.”

Jana žila sedm let s Petrem, který měl „zálibu v sázkách”. Zpočátku to vypadalo nevinně — sledovali spolu fotbal, občas vsadil na výsledek. Postupně přibývaly výluky z rodinných výletů, záhadné výdaje, podrážděnost. „Říkala jsem si: má stres v práci. Muži jsou takoví. Přejde to.”

Nepřešlo. Jednoho dne Jana zjistila, že z jejich společného spořicího účtu zmizelo 340 000 korun.

Život ve lži — co prožívají blízcí gamblerů

„Nejhorší nebyla ztráta peněz. Nejhorší bylo zjištění, že člověk, se kterým jsem žila, vedl tajný život. Že každý rozhovor, každý večer, každá společná chvíle mohla být jen kulisou.”

Blízcí gamblerů prožívají specifickou formu traumatu — kombinaci finanční újmy, ztráty důvěry a pocitu spoluviny. „Ptala jsem se sama sebe: co jsem dělala špatně? Proč mi neřekl? Mohla jsem to zastavit?”

Odpověď na všechny tři otázky je: nic, protože nemohl a ne. Závislost na hazardu je nemoc, která se záměrně skrývá — i před nejbližšími.

Rozhodnutí jednat — kde jsem našla pomoc

Jana se obrátila na linku Naberte kurz (777 477 877) — zpočátku jako partnerka, ne jako hráčka. „Operátorka mi řekla, že volají desítky rodin každý měsíc. Že nejsem výjimka, nejsem blázínek a nejsem odpovědná za to, co dělá Petr.”

Prošla rodinným poradenstvím v SANANIM. Petr nastoupil do léčby — ne na Janin nátlak, ale až tehdy, kdy sám dosáhl svého dna. „Nemůžete za závislého přestat hrát. Můžete jen postarat se o sebe a být připraveni, až bude chtít pomoc.”

Odkaz na knihu a dokument „Život s gamblerem”

Janin příběh je blízký tomu, co popsala novinářka Martina Bittnerová ve své knize a dokumentárním filmu Život s gamblerem. Bittnerová žila s patologickým hráčem, jehož závislost skončila tragicky — sebevraždou. Její příběh získal třetí místo v soutěži Czech Vision a přinesl závislosti na hazardu výjimečnou mediální pozornost.

Kniha Život s gamblerem je pro partnery gamblerů zásadním zdrojem pochopení — ukazuje mechanismy, kterými závislost funguje, a cestu, kterou blízcí mohou podstoupit, aby se zachránili sami.

Co mají příběhy gamblerů společného — vzorce závislosti

Fáze závislosti viditelné v příbězích (výhry → prohry → zoufalství)

Každý ze čtyř příběhů sleduje stejný oblouk. Odborníci ho popisují ve třech fázích:

1. Fáze výher: Hráč zažívá počáteční výhry nebo silné pozitivní prožitky. Mozek vyplaví dopamin — a zapamatuje si, kde ho dostal. Toto období může trvat měsíce i roky.

2. Fáze prohrávání: Výhry se stávají vzácnějšími, ztráty narůstají. Nastupuje chasing losses — honba za vyrovnáním ztrát. Sázky se zvyšují. Začíná lhaní, půjčky, skrývání.

3. Fáze zoufalství: Hráč ztratil kontrolu nad hraním i nad ostatními oblastmi života. Dluhy jsou kritické, vztahy rozbité. V této fázi jsou nejčastější sebevražedné myšlenky — závislost na hazardu má ze všech závislostí nejvyšší míru suicidálního chování.

Společné varovné signály — lhaní, půjčky, izolace

Napříč příběhy se opakují tytéž signály:

Lhaní o penězích a čase — kde jsou, co dělali, kolik utratili
Půjčky od bank, rodiny, přátel bez jasného vysvětlení
Izolace — omlouvání se ze setkání, stažení se do sebe
Podrážděnost a úzkost mimo hru — mozek žádá stimul, který jinde nenachází
Dvojí život — výborný výkon v práci nebo doma maskuje to, co se děje za zavřenými dveřmi

Jeden nebo dva příznaky nemusí znamenat závislost. Kombinace několika příznaků trvající déle než pár týdnů je signál, který stojí za to nepřehlédnout.

Mýtus „mně se to nemůže stát”

Tomáš byl stavební technik s rodinou a hypotékou. Martin byl IT specialista s nadprůměrným příjmem. Radek byl obyčejný člověk, který chodil do práce a do hospody. Jana byla učitelka, která nikomu nic neudělala.

Závislost na hazardu si nevybírá podle vzdělání, příjmu ani charakteru. Vybírá si zranitelnost — stres, nudu, touhu po vzrušení, potřebu úniku. Tyto věci zažívá každý.

Online hazard vs. kamenné herny — liší se příběhy?

Příběhy se liší v rychlosti a dostupnosti, nikoli ve struktuře. Online hazard umožňuje hrát kdykoli a odkudkoli — bez odchodu z bytu, bez viditelné stigmatizace. Závislost se může rozvinout rychleji a skrytěji. Kamenné herny nabízejí fyzické prostředí, sociální stimulaci a odlišné automatové typy — ale mechanismus závislosti je totožný.

Oba typy přitom generují stejné dluhy, stejné lži a stejné zoufalství.

Poznáváte se v příbězích? Co dělat dál

První kroky — přiznání problému

Prvním a nejtěžším krokem je přiznat sám sobě, že hazard přestal být zábavou a začal řídit váš život. Nemusíte mít dluh milion korun. Nemusí vás opustit partner. Stačí si upřímně odpovědět na tyto otázky:

Hrajete, abyste se zbavili stresu, úzkosti nebo nudy?
Vrátili jste se hrát den po prohře, abyste „vrátili” ztráty?
Lhali jste blízkým o tom, kolik hrajete nebo prohráváte?
Pokusili jste se přestat nebo omezit hraní — a nepodařilo se?
Přemýšlíte o hazardu i mimo hru — plánujete, vzpomínáte, toužíte?

Tři nebo více kladných odpovědí jsou signálem, že stojí za to promluvit s odborníkem.

Kam se obrátit o pomoc — kontakty a organizace

Služba	Kontakt	Poznámka
Naberte kurz (non-stop)	777 477 877	Anonymní, 24/7, pro hráče i blízké
Národní linka pro odvykání	800 350 000	Bezplatná, Po–Pá 9–21, So–Ne 9–17
Krizová linka	116 123	Non-stop, pro akutní psychické krize
Online poradna	neprohraj.se	Anonymní, písemně
Anonymní Gambleři	anonymnigambleri.cz	Svépomocné skupiny po celé ČR
SANANIM	sananim.cz	Gambling ambulance Praha
Mapa pomoci	zodpovednehrani.cz/mapa-pomoci	Přehled služeb v celé ČR

Sebevyloučení a zápis do RVO

Rejstřík vyloučených osob (RVO) je státní registr vedený Ministerstvem financí ČR. Zápis je dobrovolný, bezplatný a funguje jako zákonná překážka pro hru v jakémkoli legálním kasinu nebo u online provozovatele s českou licencí.

K 1. dubnu 2026 je v RVO evidováno přes 231 000 osob — což ukazuje, jak masově lidé tento nástroj využívají. Zápis lze provést osobně na Ministerstvu financí nebo online. Podrobnosti o postupu zápisu najdete na webu Ministerstva financí ČR v sekci RVO.

Nástroje zodpovědného hraní v online casinech

Pokud hrajete v legálním českém online casinu — jako jsou Tipsport, Fortuna, Sazka Hry nebo Chance — máte ze zákona k dispozici sadu ochranných nástrojů:

Limity vkladů, sázek a ztrát — strop na to, kolik za den/týden/měsíc utratíte
Limit herní doby — maximální čas strávený hrou
Panic button — od července 2024 povinný u všech CZ provozovatelů; jedním kliknutím zablokujete účet na 48 hodin, bez možnosti zrušení
Sebeomezení — delší pauza nebo trvalé zrušení účtu

Tyto nástroje fungují nejlépe jako prevence — nastavte je dříve, než se ocitnete ve spirále. Podrobný návod k nastavení limitů najdete přímo u svého provozovatele v sekci Zodpovědné hraní.

Příběhy naděje — zotavení je možné

Jak vypadá život po léčbě

Zotavení z gamblerství není moment — je to proces. Lidé v remisi nemluví o tom, že „vyléčili” závislost. Mluví o tom, že se naučili žít jinak.

Tomáš chodí každý čtvrtek na skupinu. Martin má v telefonu zablokované aplikace casin a denně kontroluje, jak se cítí. Radek pracuje jako dobrovolník a pomáhá dalším gamblerům — říká, že je to nejlepší terapie, jakou kdy zažil.

Zotavení neznamená, že touha navždy zmizí. Znamená, že se naučíte ji rozpoznat, pojmenovat a nepodlehnout jí. Výzkumy ukazují, že většina lidí v dlouhodobé léčbě (2+ roky) výrazně snižuje frekvenci relapsu a zlepšuje kvalitu života.

Svépomocné skupiny — Anonymní Gambleři v ČR

Anonymní Gambleři (AG) jsou svépomocné skupiny hráčů s problémem s hazardem, fungující na principu vzájemné podpory a sdílení zkušeností. Setkání probíhají pravidelně, zdarma, anonymně — v Praze, Plzni, Zlíně a dalších městech.

Skupiny AG nemají odborného terapeuta — jsou vedeny samotnými hráči. A právě to jim dává jedinečnou sílu: rozumějí si navzájem způsobem, který terapeut bez vlastní zkušenosti nemůže plně replikovat.

Přehled schůzek najdete na webu anonymnigambleri.cz.

Prevence relapsu — co pomáhá dlouhodobě

Odborníci z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN a dalších pracovišť identifikují jako nejúčinnější kombinaci:

Pravidelná terapie nebo skupinová setkání — udržení kontaktu s podpůrnou sítí
Strukturace volného času — naplnit prostor, který dříve zabíralo hraní
Finanční sanace — plán splácení dluhů, případně oddlužení
Zapojení rodiny — rodinná terapie jako součást procesu
Technická opatření — RVO, limity, panic button jako vnější pojistka
Plán pro krize — co dělat, když se chuť na hru vrátí (konkrétní kroky, ne jen vůle)

Relaps je součástí léčby u mnohých — neznamená selhání a nezkracuje cestu k uzdravení. Znamená, že je potřeba se vrátit k podpoře a pokračovat. Příběhy závislých na hazardu, které jste právě přečetli, jsou dokladem toho, že uzdravení je skutečné a dosažitelné — jeden den po druhém.

FAQ — Nejčastější otázky o příbězích závislých na hazardu

Zdroje a doporučená literatura

Často kladené dotazy

Jak rychle se člověk stane závislým na hazardu?

Závisí to na typu hazardu, frekvenci hraní a individuálních rizikových faktorech (genetika, psychický stav, životní situace). U vysoce rizikových typů — zejména výherních automatů a online casin — může závislost vzniknout v řádu měsíců. U sportovního sázení bývá vývoj pomalejší — roky. Neexistuje bezpečná „minimální dávka", která by garantovala, že závislost nevznikne.

Je závislost na hazardu léčitelná?

Ano. Závislost na hazardu je léčitelná nemoc. V odborné terminologii hovoříme o gambling disorder (porucha hazardního hraní), která je mezinárodně uznána jako psychiatrická diagnóza. Léčba kombinuje psychoterapii, případně farmakoterapii a práci se sociálním zázemím. Výsledky léčby závisí na včasnosti zahájení a motivaci hráče — čím dřív se začne, tím lépe.

Kam zavolat, pokud mám problém s hazardem?

Nejrychlejší a nejdostupnější možností je linka Naberte kurz: 777 477 877 — funguje non-stop, je anonymní a bezplatná. Pokud preferujete bezplatné číslo: Národní linka pro odvykání 800 350 000 (denní provoz). V akutní krizi: 116 123 (non-stop krizová linka).

Jak pomoci blízkému, který je gambler?

Nejdůležitější je nejít do konfrontace a nepokoušet se závislost „vyřešit" za hráče. Místo toho: zachovejte klid, vyjádřete obavy bez obviňování, navrhněte konkrétní pomoc (doprovod na linku, hledání ambulance). Sami se obraťte na linku Naberte kurz (777 477 877) — operátoři jsou připraveni radit i rodinám a partnerům. Podrobnější informace o pomoci blízkým gamblerů najdete v sekci věnované rodině a partnerům závislých.

Kde najdu další příběhy závislých hráčů?

Osobní výpovědi gamblerů najdete na těchto platformách: Anonymní Gambleři Česko — sekce Osobní příběhy, KoncímSHraním.cz — Vzkazy pro hráče a Adiktologická ambulance Olomouc — Příběh „Honza". Knižní zpracování tématu nabízí také kniha Martiny Bittnerové Život s gamblerem, dostupná v knihkupectvích.

Mohu sdílet svůj příběh anonymně?

Ano. Platformy jako KoncímSHraním.cz a Anonymní Gambleři Česko umožňují sdílet zkušenosti anonymně. Sdílení příběhu — ať veřejně nebo ve svépomocné skupině — je cennou součástí léčby. Pomáhá vám samotným zpracovat zkušenost a zároveň může pomoci někomu dalšímu rozpoznat svůj problém a hledat pomoc.